Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je předběžné prohlášení pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti právně jednat. Jedná…
Nový občanský zákoník zavádí nový institut, kterým je předběžné prohlášení pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti právně jednat. Jedná se o opatření preventivní povahy, které bude přicházet v úvahu nejčastěji u lidí trpících duševní chorobou, která se postupem času rozvíjí a zhoršuje, ale která nenastává okamžitě. Takový člověk může učinit prohlášení, ve kterém projeví vůli, aby jeho záležitosti v případě, že již nebude schopen sám jednat, spravovala určitá osoba (opatrovník), nebo aby byly spravovány určitým způsobem, nebo může jít o kombinaci obojího.
Toto prohlášení může být sepsáno soukromou listinou, která musí být opatřena datem a potvrzena dvěma svědky, nebo formou veřejné listiny – notářského zápisu.
Je-li obsahem prohlášení sepsaného ve formě notářského zápisu určení, kdo se má stát opatrovníkem člověka, u kterého za jeho života nastane stav, že bude narušena jeho schopnost právně jednat (dále jen „prohlášení o určení opatrovníka“), notář, který prohlášení o určení opatrovníka sepsal, zapíše údaje o tom, kdo prohlášení pořídil a kdo je povolán za opatrovníka do neveřejného Seznamu prohlášení o určení opatrovníka (dále jen „Seznam“), který v elektronické podobě vede Notářská komora České republiky.
V Seznamu se evidují stanovené údaje jak o prohlášení o určení opatrovníka, tak i o odvolání prohlášení o takovém určení. Účelem Seznamu je evidence údajů pro potřeby soudu v řízení o svéprávnosti a ve věcech opatrovnictví. V řízení o jmenování opatrovníka je soud určením osoby opatrovníka uvedené v prohlášení o určení opatrovníka vázán a jmenuje toho, kdo byl navržen, ovšem pouze ze předpokladu, že navržená osoba splňuje předpoklady pro jmenování do funkce opatrovníka.